Přístup k datům

Přístup k datům SHARE

Data projektu SHARE jsou volně dostupná (open access) pro vědecké účely.

Distribuci dat zajišťuje mezinárodní vědecké konsorcium SHARE-ERIC (Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe – European Research Infrastructure Consortium) registrovaným uživatelům prostřednictvím SHARE Research Data Center.

Přístup k datům je bezplatný a podléhá legislativě EU a národním zákonům o ochraně osobních údajů. Data jsou poskytována v souladu s veřejně dostupnými pravidly pro jejich využití.

Data jsou uchovávána a zpřístupňována ve spolupráci s těmito datovými archivy:

• CentERdata Archive (Tilburg University, Nizozemsko)
• GESIS Data Archive (Leibniz-Institut für Sozialwissenschaften, Kolín nad Rýnem)

Datové soubory

Seznam všech aktuálně dostupných datových souborů včetně doplňkových sad naleznete na stránce:
🔗 SHARE Data Releases

Registrační proces

Vzhledem k častým aktualizacím doporučujeme vždy postupovat podle pokynů na oficiálním webu:
🔗 www.share-eric.eu

Přístup k datům je zdarma. Registrace je jednorázová – přihlašovací údaje platí i pro budoucí datové výstupy.

Shrnutí postupu:

1. Všechna data jsou volně přístupná na: https://releases.sharedataportal.eu
2. Data jsou uložena v archivech CentERdata a GESIS.
3. Přístup získáte po vyplnění registračního formuláře (viz níže).
4. Formáty dat: STATA, SPSS, R.
5. Dokumentaci k datům najdete na dataportálu SHARE.
6. FAQ – často kladené otázky

K dispozici jsou data z vln 1 až 9 (2004–2022) včetně dat ze všech speciálních dotazníků (HCAP, COVID-19, akcelerometrie, životní historie, národní dotazníky a projekty, a další).

Poznámka: Česká republika se zapojila až od 2. vlny.

–kategoriích-

Kroky k získání přístupu

1. Přečtěte si podmínky:
🔗 SHARE Conditions of Use

2. Vyplňte formulář:
📄 SHARE User Statement (PDF)

3. Odešlete scan podepsaného formuláře emailem na adresu:

📧 E-mail: share-rdc@centerdata.nl

4. Budete-li potřebovat s něčím pomoci, napište nám na 📧 E-mail: share@cerge-ei.cz

Jak stáhnout data po registraci?

Po zpracování vaší žádosti (během několika dní) obdržíte e-mailem:

• osobní uživatelské ID a úvodní přístupové heslo (platí 72 hodin)

Přihlášení: https://releases.sharedataportal.eu/users/login

Pokud zapomenete heslo nebo potřebujete změnu, použijte odkaz:
🔗 SHARE Research Data Center Login

Podmínky použití dat

Důkladně si přečtěte:
📄 SHARE Conditions of Use

Citační požadavky a dedikace

V souladu s SHARE Citation requirements musí každá publikace využívající SHARE data obsahovat:

• patřičnou citační dedikaci
• odkaz na použitá data

S každými aktualizovanými daty se tyto citační podmínky a dedikace mění, prosím použijte aktuální text najdete na oficiální stránce projektu
🔗 https://share-eric.eu/

Hlavní panel

Přehled dotazníků

Hlavní dotazník SHARE se skládá z přibližně dvaceti modulů. Veškerá data jsou shromažďována prostřednictvím osobních rozhovorů za pomoci počítače (CAPI), doplněných dotazníkem k vyplnění vlastnoručně tužkou. Ne všichni respondenti musí odpovídat na všechny moduly dotazníku. Moduly dotazníku, které se týkají spíše domácnosti než jednotlivce, vyplňuje pouze určený respondent zodpovědný za finance, rodinu nebo bydlení.

Dotazník SHARE je nástrojem pro získávání platných údajů. SHARE při navrhování dotazníku postupuje podle přístupu ex ante harmonizace. Dotazník je vypracován na základě anglické verze, přeložen do 39 jazyků jednotlivých zemí a přizpůsoben národnímu institucionálnímu rámci. Dotazník se skládá ze sady základních modulů a doplňků specifických pro jednotlivé vlny.

Na datovém portálu SHARE najdete obecné a jazykové verze všech dotazníků.

Dokumentace k datům je kumulativně k dispozici v oficiálním průvodci vydáním po každé vlně a každém vydání dat.

SHARE Methodology Volumes obsahují podrobné informace o jednotlivých vlnách průzkumu a odpovídající metodické pozadí.

Porovnání mezi vlnami

Pro korespondenci dotazníků mezi vlnami platí základní pravidlo, že otázky mají stejný název, pokud se jejich obsah nezměnil.

Jelikož někdy je nutné provést změny z důvodu společenských změn (např. nové komunikační nástroje) nebo z důvodu nedostatků zjištěných v předchozích vlnách (např. nejednoznačné chápání znění otázek), najdete přehled obecných verzí dotazníků ve všech vlnách, kde můžete sledovat odchylky mezi jednotlivými vlnami.

Abychom usnadnili porovnání položek v různých vlnách, poskytujeme následující dva dokumenty:

• srovnání textů otázek, možností odpovědí a pokynů pro tazatele v hlavních dotaznících pravidelných položek SHARE
• srovnání textů otázek, možností odpovědí a pokynů pro tazatele v hlavních dotaznících položek SHARELIFE z vln 3 a 7

Pro vlnu N jsou otázky kódovány následujícím způsobem:

Typy respondentů

Každá domácnost se skládá z hlavního respondenta ve věku 50+ a jeho partnera (který může být mladší). Některé moduly musí vyplnit každý respondent, zatímco v závislosti na obsahu dotazníku a modulu mohou otázky vyplnit pouze rodina, domácnost nebo finanční respondent. Některé moduly může vyplnit zástupce (proxy) respondenta, který není schopen na otázky odpovědět.

SHARELIFE životní historie

Sběr dat projektu SHARELIFE proběhl ve vlnách 3 a 7 se zaměřením na životní příběhy respondentů. Většina informací v pravidelných vlnách SHARE se týká současných životních okolností. V důsledku toho víme jen málo o tom, co se v životě respondentů odehrálo dříve. SHARELIFE shromažďuje podrobnější informace o důležitých oblastech života našich respondentů, od partnerů a dětí přes historii bydlení a zaměstnání až po podrobné otázky týkající se zdraví a zdravotní péče.

Data SHARELIFE doplňují panelová data SHARE tím, že poskytují informace o životních osudech, které nám pomáhají lépe pochopit, jak rané životní zkušenosti a události v průběhu života ovlivňují životní situaci starších lidí. Díky této rozmanitosti představuje SHARELIFE jedinečnou mezinárodní interdisciplinární databázi pro výzkum v oblastech sociologie, ekonomie, gerontologie a demografie.

Sběr přesných retrospektivních informací je náročný. Respondenti si nemusí dokonale pamatovat události z minulosti nebo jejich přesné načasování. Proto SHARELIFE používá přístup založený na kalendáři životních událostí (Life History Calendar), který byl navržen tak, aby respondentům pomohl přesněji si vzpomenout na události z minulosti. Pomocí této metody se životní události, které jsou předmětem zájmu, zobrazují v „kalendáři“, což umožňuje tazatelům a respondentům vzájemně porovnávat určité životní události s jinými (např. „Přestěhoval jsem se z A do B rok po narození mého prvního dítěte“). Ukázalo se, že použití techniky kalendáře životních událostí zvyšuje přesnost retrospektivních informací poskytovaných respondenty.

SHARELIFE – informace o životních osudech lidí

Life History Calendar

Metoda dotazování v rámci projektu SHARELIFE je založena na takzvaném kalendáři životních událostí (Life History Calendar). Život respondenta je graficky znázorněn mřížkou, která se v průběhu rozhovoru automaticky vyplňuje.

Myšlenkou LHC je pomoci respondentovi vzpomenout si tím, že se nejprve zeptá na životní události, které si s velkou pravděpodobností přesně pamatuje. Rozhovor obvykle začíná jmény a daty narození dětí respondenta (a dalšími informacemi o nich), po nichž následuje historie partnerů.

Jakmile se událost objeví v LHC, tazatel se na ni může odvolat jako na pomůcku. Pokud si například respondent není jistý datem změny zaměstnání, může být užitečné se zeptat: „Bylo to před nebo po narození vašeho druhého dítěte?“

Tento princip se vztahuje na všechny ostatní moduly a je také flexibilní: respondenti nemusí začínat modulem o dětech. Pokud je pro ně snazší vzpomenout si na jinou část svého života, mohou začít právě tam.

Další pomocí, kterou LHC poskytuje, je seznam významných událostí pro každý rok. V případě, že si respondent není jistý datem, může mu tazatel pomoci tím, že uvede nebo ověří jednu z těchto událostí. Pokud si například respondent nemůže vzpomenout na rok narození dítěte, ale ví, že to bylo ve stejném roce jako okupace Československa v roce 1968, může tato informace tazateli pomoci určit datum.

V 7. vlně byl dotazník SHARELIFE předložen respondentům, u nichž stále chyběly informace o jejich životních osudech. Tento dotazník se týkal všech respondentů ze zemí, které se k projektu SHARE připojily po 3. vlně, a respondentů ze „starých zemí“, kteří nebyli dotazováni ve 3. vlně, konkrétně nových manželů a respondentů z tzv. aktualizovaných vzorků. Celkem bylo shromážděno SHARELIFE data od více než 60 000 respondentů z 27 zemí. Tento obrovský zdroj dat bude užitečný pro výzkumníky po celém světě. Respondenti, jejichž životní historie již byla shromážděna ve vlně 3, byli dotazováni pomocí běžného panelového dotazníku SHARE (přibližně 13 000 respondentů).

SHARELIFE – moduly v kalendáři životních událostí

Kalendář životních událostí SHARELIFE zaznamenává události do tabulky, která pokrývá celý život respondenta v letech, přičemž čas je vyjádřen v horizontální ose. Tabulka níže je tabulkový přehled kalendáře životních událostí SHARE Wave 7, který zobrazuje různé dimenze životní historie respondenta:

• Informace o potomcích respondenta
• Informace o partnerech
• Historie bydlení
• Historie zaměstnání
• Historie zdraví

Life History Calendar Modules

Rozhovor SHARELIFE ve vlně 7 pokrýval tyto významné oblasti života respondenta:

• Retrospektivní otázky týkající se dětí shromažďovaly retrospektivní informace o dětech a zemřelých dětech, včetně informací o těhotenstvích, porodech, adopcích, charakteristikách dětí a mateřských dávkách a dovolené. Informace získané v těchto oblastech byly kontextualizovány doprovodnými doplňujícími otázkami o zaměstnání a příjmech v okamžiku výskytu určitých významných událostí. Například byly položeny otázky týkající se zdrojů příjmů v době mateřství.

• Retrospektivní otázky týkající se partnerů shromažďovaly retrospektivní informace o všech vztazích až do současnosti, včetně informací o životních podmínkách, soužití, manželstvích, rozchodech, rozvodech a úmrtích partnerů.

• Retrospektivní otázky týkající se ubytování shromažďovaly informace o minulém a současném ubytování, včetně podrobností o založení domácnosti, bydlišti (země, region), zvláštních událostech souvisejících s ubytováním, stěhování, typech ubytování, soužití s rodiči/dětmi a vlastnictví.

• Retrospektivní otázky týkající se zaměstnání shromažďovaly údaje o délce zaměstnání, včetně informací o zaměstnaneckém statusu, charakteristikách zaměstnání, příjmech, důchodových dávkách a zaměstnání po odchodu do důchodu. Shromažďují se také údaje o kvalitě práce, spokojenosti v zaměstnání a přerušení kariéry z důvodu špatného zdravotního stavu nebo zdravotního postižení, dávkách pro zdravotně postižené, pojištění a počítačových dovednostech.

• Retrospektivní otázky týkající se zdraví získávají informace o zdraví a historii zdravotní péče v dětství i v dospělosti, včetně podrobností o hospitalizacích, nemocech, úrazech, očkování, návštěvách lékaře, preventivních prohlídkách, zdravotním chování, důvodech, proč nechodit k lékaři, nevyužitých lécích a dopadu finanční situace na zdravotní péči.

Byly také shromažďovány informace o okolnostech v dětství (např. zdraví v dětství, školní výsledky, vztah s rodiči, charakteristika bydlení, přečtené knihy, kamarádi).

Pokud jde o finance (např. pojištění, bydlení, investice), byly shromážděny informace o finančních investicích, které respondent mohl během svého života uskutečnit, včetně investic do akcií nebo podílů, podílových fondů nebo spravovaných investičních účtů, uzavření životního pojištění, vlastnictví podniku a celkového příjmu domácnosti (částka).

Byly také shromážděny informace o obecných životních událostech (např. období hladu, období štěstí, stres, finanční těžkosti, diskriminace v práci, zkušenosti respondentů a rodičů s pronásledováním, útlakem a vyvlastněním).

Národní modul

Národní písemný dotazník (drop-off)

Projekt SHARE je plně harmonizován s obdobnými výzkumy v USA (HRS), Velké Británii (ELSA) a novými iniciativami v Číně, Japonsku, Indii a dalších zemích. Součástí hlavního šetření je také národní písemný dotazník – tzv. drop-off, který jednotlivým zemím umožňuje zařadit vlastní otázky. Ty nemusí být harmonizovány s ostatními zeměmi, a tedy umožňují zaměřit se na lokálně důležitá témata nebo realizovat field experiments, které by v mezinárodním kontextu nedávaly smysl.

Díky podpoře Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a ve spolupráci s Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí (VÚPSV) jsme zařadili Národní písemný dotazník (National drop-off questionnaire) ve vlně 2, 4, 5, 6, 7, 8, a 9. Ve všech těchto sběrech jsem v dotazníku poskytli externím výzkumníkům prostor pro jejich otázky. Pro začínající a juniorní výzkumníky se jedná o jedinečnou příležitost sesbírat data na vlastní téma na reprezentativním vzorku, a navíc tato data spojit s hlavními daty SHARE, včetně dat životní historie a jiných speciálních sběrů dat.

Ve vlně 10 jsme namísto národního písemného dotazníků zařadili projekt neuroSHARE, který obsahoval testy řeči, čichu a spánku, včetně písemného dotazníku.

Výzva k zařazení vlastních otázek do národního písemného dotazníku (v 9. vlně)

Zveme Vás k účasti na deváté longitudinální vlně projektu SHARE. Písemný dotazník drop-off je vyplňován respondenty (nebo jejich zástupci) po dokončení hlavního CAPI rozhovoru. Dotazník má omezený rozsah, a proto je důležité, aby byly otázky jasně formulované, přehledné a srozumitelné, zejména s ohledem na věk respondentů. Otázky by neměly respondenty odrazovat od odpovědi a nesmí se překrývat s otázkami z hlavního dotazníku.

Přípustné jsou pouze otázky s číselnou odpovědí nebo výběrem z předdefinovaných kategorií – otevřené otázky nejsou povoleny. Drop-off dotazník bude pilotně testován na podzim 2021. Na základě výsledků testování vyhodnotíme odpovědi, odstraníme problematické nebo nerelevantní položky a připravíme finální verzi dotazníku, která musí být schválena koordinátorem projektu.

Odpovědi z drop-offu budou propojeny s longitudinálními daty SHARE, což umožní analýzu v kontextu životní historie a dalších informací o respondentech.

Pokud máte zájem o zařazení vlastních otázek, prosím kontaktujte nás na níže uvedený e-mail. Doporučujeme prostudovat si dotazníky z předchozích vln (ne všechny otázky se osvědčily), aby nedocházelo ke zdvojování. Veškeré dotazníky – včetně úvodních (Coverscreen), hlavních (Questionnaire), při úmrtí respondenta (Exit Interview) a drop-offů – naleznete na http://share.cerge-ei.cz.

Pro správné formulování otázek doporučujeme zaregistrovat se pro přístup k datům na https://share-eric.eu/, stáhnout si data zdarma a podívat se, co již v databázi existuje. Na stránkách naleznete i veškerou dokumentaci, metodologické příručky a publikace výsledků.

Předpokládáme, že zájem o zapojení bude vysoký. Každému přispěvateli bude pravděpodobně přidělen omezený prostor – tedy několik otázek k určitému tématu. Otázky mohou pocházet z různých vědeckých oblastí (sociologie, psychologie, ekonomie apod.). Vítány jsou zejména otázky, které se věnují aktuálním problémům v ČR a mohou být využity ve vědeckých článcích, dizertacích, výuce nebo při tvorbě veřejných politik.

Zvláště vítáme otázky, které je možné porovnat s obdobnými položkami v jiných mezinárodních výzkumech. Kromě obvyklých longitudinálních témat se nadcházející vlna zaměří také na kognitivní schopnosti a v několika zemích (včetně ČR) proběhne měření pohybu respondentů pomocí akcelerometru.

Tuto službu poskytujeme výzkumné komunitě zdarma v rámci národní podpory projektu SHARE ze strany české vlády a MŠMT. Připomínáme, že otázky nesmí být spojeny s komerčně financovaným výzkumem či službami. Porušení tohoto pravidla by bylo neetické a mohlo by negativně ovlivnit celý projekt SHARE.

Hlavním kritériem výběru je kvalita a originalita otázek, ale tato výzva je určena především začínajícím výzkumníkům a studentům, kteří by jinak obtížně získávali vlastní data.

Před každou novou vlnou oslovujeme registrované uživatele a pořádáme workshop pro zájemce o zařazení vlastních otázek. Pokud máte zájem, napište nám téma, předběžné znění otázek a stručný popis výzkumného záměru. Na workshopu jednotlivé návrhy projednáme a společně připravíme pracovní verzi dotazníku, která bude zaslána ke schválení a následnému testování.

Pokud víte o kolegovi, který by mohl mít o zapojení zájem, neváhejte mu tuto výzvu přeposlat – budeme rádi, pokud ji zároveň nasdílíte i se svými studenty.

Těšíme se na Vaši účast a budoucí spolupráci.

Radim Boháček
Koordinátor projektu SHARE v České republice
CERGE-EI
Politických vězňů 7
Praha 1, 111 21

Tel.: +420 775 379 336
Email: radim.bohacek@cerge-ei.cz nebo radim.bohacek@gmail.com
Webové stránky projektu: https://share-eric.eu/ a http://share.cerge-ei.cz

Dotazníky a codebooky z předchozích vln najdete zde.

HCAP kognitivní data

Harmonizovaný protokol hodnocení kognitivních funkcí

Obecným cílem projektu SHARE-HCAP je využít mezinárodních rozdílů ve zdravotním stavu a životních podmínkách v kontinentální Evropě a zjistit, jaké interakce biologicko-lékařských a socioekonomických podmínek v průběhu života ovlivňují poznávání v pozdějším věku. Pochopení těchto cest v průběhu života, které vedou nejprve k mírným kognitivním poruchám a poté případně k demenci, by mělo pomoci při vývoji preventivních včasných intervencí.

Projekt zlepší naše chápání toho, jak značně rozdílné sociální, zdravotní a dlouhodobé systémy péče ovlivňují duševní zdraví a z toho vyplývající úmrtnost stárnoucí populace. To platí zejména pro životní okolnosti v Evropě od druhé světové války, které pravděpodobně ovlivnily pokles kognitivních funkcí nyní ve vyšším věku. Velké rozdíly v klíčových politických proměnných, např. věk odchodu do důchodu, navíc identifikují cesty od předčasného odchodu do důchodu přes neaktivitu a ztrátu sociálních kontaktů až po nižší kognitivní schopnosti, které jsou v průběhu života zprostředkovány vzděláním, pracovním prostředím a dalšími socioekonomickými faktory.

Dotazníky

Projekt HCAP v České republice byl administrován v rámci licencí HCAP na základě dotazníku pro respondenty a informátory. Tyto dotazníky byly expertně přeloženy z anglických originálů pro respondenty a informátory.

HCAP data

Data HCAP jsou k disposici ke stažení v datovém archivu SHARE https://releases.sharedataportal.eu

HCAP2

SHARE-ERIC v současné době navrhuje longitudinální sběr dat HCAP2 po vlně 11 u stejných respondentů a navíc u dalšího vzorku nových respondentů.

Metodika

V rámci projektu je prováděno hloubkové měření kognitivních funkcí podle Harmonizovaného protokolu hodnocení kognitivních funkcí (HCAP), který byl vyvinut pro průzkumy stárnutí typu HRS podporované agenturou NIA. HCAP se skládá z nedávno vyvinutého souboru hloubkových kognitivních měření. Konkrétně se skládá z přibližně hodinového testování kognitivních funkcí subjektu a dvacetiminutového rozhovoru s informátorem, které mohou tazatelé s pokročilým školením provádět v domácnosti nebo v pečovatelském zařízení.
Na základě těchto údajů projekt odhadne míru prevalence mírných a závažných kognitivních poruch v zemích SHARE; porovná je s HRS a dalšími účastníky studií HCAP; a využije mezinárodní variabilitu údajů SHARE plus SHARE-HCAP s cílem zjistit, které interakce biomedicínských a socioekonomických podmínek v průběhu života ovlivňují poznávání v pozdějším věku.

Opatření zahrnutá do HCAP byla vybrána podle tří kritérií: (a) může být provedeno tazatelem v domácnosti během přibližně jedné hodiny, (b) může být srovnatelně provedeno a vést ke srovnatelně platným hodnocením v jiných zemích, kde se provádějí průzkumy typu HRS, a (c) dostatečně se překrývá se studií HRS-ADAMS z let 2002/03, takže může být použito ke stanovení trendů v prevalenci kognitivních poruch v USA. Na základě těchto údajů projekt odhadne míru prevalence mírných a závažných kognitivních poruch v zemích SHARE; porovná je s HRS a dalšími účastníky studií HCAP; a využije mezinárodní variabilitu údajů SHARE plus SHARE-HCAP s cílem určit, které interakce biomedicínských a socioekonomických podmínek v průběhu života ovlivňují poznávání v pozdějším věku.

Země účastnící se projektu HCAP: Projekt bude realizován v pěti zemích SHARE (Dánsko, Česká republika, Německo, Francie, Itálie) na stratifikovaném studijním vzorku 2 500 respondentů panelu SHARE. Zahájení terénní práce je plánováno na začátek roku 2022. Verze HCAP budou prováděny také v USA, Mexiku, Indii, Číně a Jihoafrické republice.

Další informace o síti HCAP naleznete na adrese: https://hrs.isr.umich.edu/data-products/hcap

geoSHARE

V současné době zpracováváme data o geografických informacích od všech respondentů v projektu SHARE, včetně dat životní historie, na úrovni NUTS2 a NUTS3. Data budou k dispozici v omezeném přístupu s ohledem na dodržení pravidel GDPR ochrany osobních dat.

Data geoSHARE

Ve spolupráci s našimi italskými kolegy na Ca Foscari University of Venice jsme zpracovali veškerá data o lokacích respondentů během rozhovoru v každé vlně sběru dat SHARE. Tato data jsme spojili s jejich informacemi z životní historie, z dotazníkového modulu DN, a s informacemi o rodičích, dětech a rodině.

Výsledkem bude podrobná historie geografické lokace respondenta od narození až do posledního rozhovoru ve studii SHARE.

Zveřejnění samotných dat musí projít právní kontrolou pro naplnění všech podmínek ochrany soukromých dat a pravidel GDPR. Toto je v kompetenci SHARE-ERIC. Zveřejnění dat v různých úrovních open access očekáváme v roce 2026.

Metodologie a dokumentace:

Výsledky naší práce si můžete stáhnout jako working paper.

Lokace respondentů v jednotlivých vlnách Working paper

Geografická data: lokace respondentů v životní historii Working paper

Geografické mapy:

Lokace respondentů v životní historii

Klasifikace NUTS3

Klasifikace NUTS2

Klasifikace NUTS1

Klasifikace NUTS0

Lokace respondentů během sběru dat v jednotlivých vlnách SHARE

Klasifikace NUTS3

Klasifikace NUTS2

Klasifikace NUTS1

Klasifikace NUTS0

neuroSHARE

Projekt neuroSHARE v 10. vlně SHARE

Desátá vlna projektu SHARE se zaměří na sběr neuromarkerů v projektu neuroSHARE sestávající z testu čichu, řeči a dotazníku na kvalitu spánku REM ve spolupráci s 1. lékařskou fakultou University Karlovy a ČVUT v Praze.

Tři krátké testy proběhnou ihned po ukončení hlavního dotazníku. Poruchy řeči, čichu a spánku jsou významnými časnými markery pro Parkinsonovu a Alzheimerovu chorobu a také pro deprese. Jedná se o unikátní projekt poprvé testovaným na velkém populačním vzorku. Cílem projektu je včasná diagnóza těchto onemocnění, jejich včasná léčba a prodloužení kvality života.

V jedenácté vlně plánujeme ještě obsáhlejší sběr objektivních dat, tzv. biomarkerů. Tento projekt se uskuteční ve spolupráci s velkou výzkumnou infrastrukturou RECETOX při Masarykově universitě v Brně.

neuroSHARE – Měření neurodegenerativních onemocnění v průzkumu SHARE

Poruchy řeči, čichu a spánku patří mezi nejčasnější a nejdůležitější příznaky neurodegenerativních onemocnění a deprese. U Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby předchází snížení čichu výskytu motorických a kognitivních příznaků o roky nebo dokonce desetiletí. Podobně jsou prosodické změny řeči patrné již v prodromálních stadiích obou onemocnění. A konečně, nejsilnějším rizikovým faktorem pro demenci nebo pozdější rozvoj Parkinsonovy choroby je porucha chování v REM fázi spánku.

V rámci tohoto projektu budou provedeny testy čichu a řeči na vzorku českých respondentů v rámci projektu SHARE (Survey of Health, Ageing, and Retirement in Europe), největší reprezentativní panelové studie populace ve věku 50+. Měření se uskuteční v 10. vlně (2024–2025) v České republice (4 000 respondentů). Porucha spánku bude zaznamenána pomocí krátkého validovaného dotazníku. Respondenti s abnormálními výsledky testů budou pozváni k lékařskému vyšetření.

Projekt je financován z grantů LM a LX Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Finanční prostředky jsou přiděleny na roky 2024–2025, což odpovídá 10. vlně projektu SHARE. Tyto finanční prostředky jsou určeny konkrétně pro tento grant a projekt a nelze je použít k jiným účelům ani převést do následujících let.

Tyto testy společně poskytnou velmi spolehlivé biomarkery neurodegenerace, které lze škálovat na větší populace. Všechny testy jsou levné, neinvazivní a lze je opakovaně provádět a vyhodnocovat. Projekt bude jejich prvním nasazením na velkém reprezentativním vzorku respondentů a poskytne jedinečné poznatky a příležitosti pro včasnou diagnostiku a léčbu stárnoucí evropské populace. Výstupem budou volně přístupné údaje, které budou k dispozici všem registrovaným uživatelům SHARE. Metodika bude pilotně otestována v 10. vlně v České republice a později použita v dalších zemích v 11. vlně v rámci projektu SHARE HCAP2.

neuroSHARE - Measurement of Neurodegenerative Diseases in SHARE Survey

Speech, olfactory (smell) and sleep dysfunctions belong among the earliest and most important signs of neurodegenerative diseases and depression. In Parkinson’s and Alzheimer’s disease, decreased sense of smell precedes the occurrence of motor and cognitive symptoms by years or even decades. Similarly, prosodic changes of speech are evident already in the prodromal stages of both diseases. Finally, the strongest risk factor for dementia or later development of Parkinson’s disease is REM Sleep Behavior Disorder.

This project will implement the olfactory and speech tests on the sample of Czech respondents in the SHARE (Survey of Health, Ageing, and Retirement in Europe) project, the largest representative panel study of the population aged 50+. The measurements will take place in wave 10 (2024-2025) in the Czech Republic (4,000 respondents). The sleep disorder will be captured by a short validated questionnaire. Respondents with abnormal test results will be invited for medical examination.

The project is financed by the LM and LX grants from the Ministry of Education, Youth and Sports of the Czech Republic. The finances are allocated for years 2024-2025 corresponding to wave 10 of the SHARE project. These finances are grant and project specific and cannot be used for other purposes and cannot be transferred to subsequent years.

Together, these tests will provide very robust biomarkers of neurodegeneration scalable to larger populations. All tests are inexpensive, noninvasive, and can be performed and assessed repeatedly. The project will be their first implementation on a large, representative sample of respondents and will provide unique insights and opportunities for early diagnosis and treatment in the ageing European population. The output will be open-access data available to all registered users of SHARE. The methodology will be piloted in wave 10 in the Czech Republic and later used in other countries in Wave 11 in the SHARE HCAP2 project.

Nové biomarkery pro včasnou detekci neurodegenerativních onemocnění

Úvod

Poruchy řeči, čichu a spánku patří mezi nejčasnější a nejdůležitější příznaky neurodegenerativních onemocnění. U Parkinsonovy choroby (PD) a Alzheimerovy choroby (AD) předchází snížení čichu výskytu motorických a kognitivních příznaků o roky nebo dokonce desetiletí. Podobně jsou prosodické a/nebo jazykové změny řeči patrné již v prodromálních stadiích obou onemocnění. A konečně, nejsilnějším rizikovým faktorem pro rozvoj PD a demence s Lewyho tělísky je porucha chování v REM fázi spánku (RBD). Pacienti s izolovanou RBD tedy představují zvláštní případ prodromální alfa-synukleinopatie s velmi vysokou mírou přechodu do manifestního neurodegenerativního onemocnění. Ačkoli jsou k dispozici citlivé screeningové testy na poruchy řeči, čichu a spánku, při individuálním podávání často postrádají specificitu.

Zajímavý nový přístup k včasné a dostupné detekci neurodegenerace spočívá v kombinaci analýzy změněných vzorců řeči a čichu. Tyto metody jsou neinvazivní, levné a snadno použitelné, a to i v domácím prostředí pacienta, což je činí praktickými pro screening velkých populací na včasné příznaky neurodegenerace. Řeč je velmi náchylná k neurodegeneraci, což poskytuje vhled do zdraví mozku. Odráží kognitivně-lingvistické a motorické výkony, ale také náladu a emoce prostřednictvím výrazů obličeje, které jsou všechny ovlivněny neurodegenerací. Poruchy čichu, jako je zhoršená identifikace a detekce pachů, se často objevují roky před ostatními příznaky. Oblasti mozku odpovědné za zpracování čichu, včetně čichové bulby, entorhinální kůry a hipokampu, jsou také jedny z prvních oblastí postižených patologií související s alfa-synukleinem a Alzheimerovou chorobou. Studie ukázaly, že lidé se sníženými čichovými schopnostmi mají vyšší riziko rozvoje kognitivního poškození, AD a PD.

Největší multinárodní vícejazyčná studie provedená naším týmem na velkém vzorku subjektů s izolovanou RBD a PD v raném stadiu ukázala, že závažnost poruchy řeči hodnocená pomocí akustické analýzy byla během jednoročního sledování progresivní jak u PD, tak u RBD (Rusz et al. 2021). Následně byla dysprosodická porucha řeči zjištěna u izolovaných subjektů s RBD s poruchou čichové funkce předtím, než byla ovlivněna nigrostriatální dopaminergní transmise (Rusz et al. 2022), což naznačuje, že porucha řeči je jedním z nejčasnějších příznaků PD, který se objevuje již ve stadiu 2 podle Braaka. Podobné nálezy související se změnami v prosodii byly pozorovány u řady neuropsychiatrických poruch, včetně AD, jiných demencí, schizofrenie a dalších onemocnění (Rusz et al. 2024).

Kromě toho je porucha mimiky běžně pozorována u většiny neurodegenerativních onemocnění, jako je AD a PD. Změněná mimika je jedním z nejčasnějších zřetelných motorických projevů PD (Fereshtehnejad et al. 2017). Nedávno jsme ukázali, že automatická analýza mimiky na základě videozáznamu může odhalit PD v raném stadiu (Novotny et al. 2022).

Výzkum jazykových funkcí, které jsou klíčovou kognitivní doménou u mírného kognitivního poškození, může poskytnout cenné informace o fenokonverzi k demenci (Boschi et al. 2017). Objektivně odvozené jazykové rysy spontánní řeči skutečně umožnily detekovat preklinická stadia demence (Beltrami et al. 2018). Vysokou klinickou relevanci hodnocení přirozeného jazyka a řeči nedávno prokázal náš tým u pacientů s izolovanou RBD. Tato studie poprvé ukázala, že jazykové screeningové testy jsou schopny identifikovat a rozlišit pacienty, u kterých se později rozvine demence nebo parkinsonismus (Subert et al. 2024). Zejména jazykové abnormality byly silnými prediktory demence s nejvyšším poměrem rizika, jaký byl dosud v literatuře zaznamenán (přibližně 100). Tyto výsledky byly založeny pouze na dvou minutách spontánní řeči, což silně podporuje jazykové měření jako ideální kandidáty na markery, které lze použít při výběru pacientů pro screening a budoucí neuroprotektivní studie.

Protokol projektu neuroSHARE

Kombinace standardního čichového testu, speciálně navrženého inovativního řečového testu a dotazníku pro screening poruch chování v REM fázi spánku (RBDSQ) je v současné době testována v pilotní studii neuroSHARE ve vlně 10 (2024–2025) v České republice s 4 000 respondenty v rámci průzkumu zdraví, stárnutí a odchodu do důchodu v Evropě, největší reprezentativní panelové studie populace ve věku 50+. Respondenti s abnormálními výsledky testů budou pozváni k odbornému lékařskému vyšetření. Data jsou volně přístupná všem registrovaným uživatelům SHARE.

• Postupy terénní práce: Projekt neuroSHARE je představen všem respondentům panelu a respondentům, kteří se účastní opakovaného průzkumu, ihned po dokončení hlavního rozhovoru. Respondenti jsou požádáni o souhlas s testováním a lékařským vyšetřením.

• Řečový test je prováděn pomocí aplikace na počítači tazatele s připojeným mikrofonem. Řečový test se skládá z pěti úkolů: prodloužená fonace, opakování slabik, čtení textu, převyprávění pohádky a monolog. Test je nezávislý na jazyku. Nahrané soubory wav jsou analyzovány do několika parametrů představujících klíčové motorické a kognitivní abnormality řeči, jako je monotónnost, jednotná hlasitost, drsnost, narušení načasování, bohatost obsahu, rozsah slovní zásoby, vývoj vět a další.

• Test čichu je standardní hodnocení čichu, které bylo dříve použito v HCAP a HRS, zahrnující test Sniffin’ sticks k měření identifikace vůní a čichového prahu. Test spánku – RBDSQ – je mezinárodně ověřený dotazník, který si respondenti vyplňují sami. Dotazník neuroSHARE obsahuje také další otázky týkající se faktorů, které mohou ovlivňovat řeč, čich a spánek. Celková délka trvání je přibližně 25–30 minut.

• Harmonizace a dodání dat: Test čichu je harmonizován s testy čichu HRS a ELSA. Data jsou dodávána pro sloučení s panelovými daty SHARE s úplnou dokumentací. Přenos, analýza a ukládání zvukových souborů a dalších datových materiálů jsou v souladu s požadavky GDPR.

• Lékařské vyšetření: Respondenti s abnormálními nálezy (asi 5 % respondentů) v testu čichu a řeči a abnormálním skóre RBDSQ budou pozváni na odborné lékařské vyšetření a ověření na Neurologické klinice První lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

• Projekt neuroSHARE: je první implementací těchto testů na velkém reprezentativním vzorku respondentů a poskytuje jedinečné poznatky a příležitosti pro včasnou diagnostiku a léčbu stárnoucí evropské populace. Na základě výsledků pilotní studie mohou být zkoumány další měření (potenciální dlouhodobá neuropsychiatrická zátěž spojená s depresí a poruchami čichu souvisejícími s pandemií Covid-19).

• Koordinační a výzkumný tým: SHARE-CZ (Radim Boháček), První lékařská fakulta Univerzity Karlovy (Petr Dusek), Český technický institut (Jan Rusz, Tereza Tejkalová, Vojtěch Illner, Tomáš Kouba).

• Centrální koordinace je zajišťována organizacemi SHARE-ERIC a SHARE Berlin Institute. Projekt neuroSHARE získal všechna potřebná schválení od Etické komise První lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Podporují jej správní rada SHARE-ERIC, vědecká monitorovací rada SHARE-ERIC a její předseda Arie Kapteyn (USC) a ředitel SHARE-ERIC prof. David Richter.

• neuroSHARE ve Švýcarsku: Metodika bude sdílena s dalšími zeměmi v rámci projektu SHARE, nejprve se švýcarským týmem SHARE-CH na Univerzitě v Lausanne ve vlně 11.

Více informací naleznete na:

• neuroSHARE Protocol
• neuroSHARE Questionnaire
• neuroSHARE SpeechApp screens

bioSHARE biomarkery

bioSHARE: Sběr biomarkerů v projektu SHARE

Analýza biomarkerů se stala jednou z nejdůležitějších inovací v oblasti sběru mikrodat v rámci velkých průzkumů zaměřených na stárnutí. Biomarkery zlepšují měření zdravotního stavu tím, že poskytují informace o zdravotních podmínkách, které respondenti nemohou snadno pozorovat a nahlásit. Pomáhají také objasnit souvislosti mezi sociálními a environmentálními faktory a obecnými zdravotními výsledky. Biomarkery získané z krve zahrnují cytokiny, markery imunitního systému, molekulární a buněčné markery stárnutí a genovou expresi. Kódované biomarkery jsou k dispozici jako volně přístupné údaje propojené s hlavními longitudinálními údaji pro každého respondenta, zatímco testy jsou uloženy v dlouhodobém úložišti, aby bylo možné využít budoucího vědeckého a technologického vývoje.

Biomarkery byly shromážděny ve všech hlavních longitudinálních průzkumech stárnutí. Studie zdraví a odchodu do důchodu (HRS) a anglická longitudinální studie stárnutí (ELSA) shromáždily v letech 2014–2016 data o biomarkerech, včetně vzorků žilní krve. Dvanáct zemí v rámci SHARE-ERIC shromáždilo v roce 2014/15 v rámci 6. vlny vzorky zaschlé krve. Česká republika se bohužel nemohla tohoto sběru biomarkerů zúčastnit z důvodu finančních omezení a právních omezení týkajících se terénní práce prováděné certifikovaným zdravotnickým personálem.

Sběr údajů o biomarkerech v České republice: synergie SHARE-CZ a RECETOX

Aby se tato mezera v českých datech SHARE napravila, je pro 10. vlnu SHARE v letech 2023–2024 plánována synergie mezi dvěma velkými výzkumnými infrastrukturami, SHARE-CZ a RECETOX na Masarykově univerzitě v Brně. V plném souladu s legislativou budou v České republice biologické vzorky odebrány všem respondentům prostřednictvím subdodavatelských zdravotnických zařízení a analyzovány profesionálním laboratorním personálem v RECETOX. Kódovaná data budou sloučena s longitudinálními daty SHARE-ERIC. Sběr a metodika budou kompatibilní s HRS, ELSA, SHARE-ERIC a dalšími sbírkami biologických vzorků. Tato nová databáze, propojená také se studií SHARE Harmonized Cognitive Assessment Protocol (HCAP), bude představovat jedinečnou databázi nejen v rámci SHARE-ERIC, ale také v evropském a světovém výzkumu. Tato synergie posune české údaje SHARE do popředí světového výzkumu propojujícího biomedicínu a sociální vědy a otevře českým výzkumníkům nové příležitosti v oblasti vědeckých výsledků a publikací.

V plánovaném sběru biomarkerů jsou nejdůležitějšími vzorky žilní krev (VBS) a zaschlé krevní skvrny (DBS). Mezi další měřené údaje budou patřit následující proměnné: hmotnost, výška, obvod pasu, obvod boků; krevní tlak a puls; EKG elektrokardiografie (pomocí přenosného ambulantního přístroje CardioSecur); testy zraku, sluchu, čichu, řeči a rovnováhy; značka očkování proti TBC na rameni; plicní funkce jako nucená vitální kapacita (FVC), nucený výdechový objem (FEV) a/nebo špičkový průtok (PF). Kromě toho budou respondenti požádáni, aby přinesli své léky, které budou naskenovány pomocí technologie QR/čárového kódu, vyfotografovány a zaznamenány. Jedná se o základní biomarkery, které lze shromáždit v podmínkách průzkumu SHARE. Stejně jako v jiných průzkumech biomarkerů budou respondenti informováni o výsledcích svých testů a upozorněni, pokud bude některý z markerů abnormální.

Biomarkery a expozomy: V 11. vlně v roce 2027 poskytnou všichni respondenti v České republice vzorky žilní krve a další objektivní měření. Budou poskytnuty další propojení pro data expozomu. Data biomarkerů i expozomu budou harmonizována s projekty HRS, GECC a dalšími. Sběr biomarkerů bude provádět laboratoř RECETOX, na Masarykově univerzitě, budoucí koordinátor projektu EIRENE-ERIC.

Studie akcelerometrie ve vlně 8 v České republice

V 8. vlně studie SHARE byly údaje o fyzické aktivitě shromažďovány pomocí akcelerometrů. Podskupina respondentů panelu byla požádána, aby nosila zařízení (Axivity AX3) po dobu osmi po sobě jdoucích dnů (ve dne i v noci) na horní části stehna.

Studie SHARE s akcelerometrem byla provedena v deseti zemích: Belgii, České republice, Dánsku, Francii, Německu, Itálii, Polsku, Slovinsku, Španělsku a Švédsku.

Podrobný popis studie je k dispozici v SHARE Wave 8 Methodology Volume.

Surová data z akcelerometrů jsou zpracovávána pomocí ActiPASS a GGIR a výsledná měření jsou k dispozici v modulech Wave 8 gv_accelerometer. Proměnné založené na ActiPASS poskytují informace o polohách a činnostech, např. sezení, ležení, stání, chůzi, jakož i o kategoriích intenzity, tj. sedavé, lehké, střední a intenzivní činnosti. Činnosti detekované ActiPASS jsou k dispozici v 1sekundových intervalech. Poskytované metriky založené na GGIR zahrnují vektorovou velikost (ENMO), gradient intenzity a měření LXMX. K dispozici jsou další datové soubory s informacemi o zrychlení na úrovni epochy (5 sekund) pro každého účastníka.

Surová data ze senzorů jsou k dispozici na vyžádání v institutu SHARE-ERIC Berlin.

Další podrobnosti naleznete v SHARE wave 9 Release Guide.

Fyzická měření v každé vlně sběru dat

Všechny vlny SHARE zahrnují objektivní zdravotní údaje (biometrické údaje) ve formě měření fyzické výkonnosti: síla úchopu, rychlost chůze (oba silné prediktory budoucího postižení), maximální průtok (spojený se zdravotním stavem, včetně demence) a tzv. měření vstávání ze židle (jeho výsledek je prediktorem následného postižení nebo hospitalizace). Dále se respondentů ptáme na jejich výšku a váhu. Ne všechna uvedená měření jsou shromažďována v každé vlně, více podrobností najdete v tabulce níže.

SHARE Dried Blood Spots (DBS)

Verze 1-0-0 dat SHARE ze sušených krevních skvrn (DBS) je první verzí se sedmi krevními biomarkery sloužícími jako další objektivní ukazatele zdraví. Během 6. vlny se na sběru vzorků DBS podílelo dvanáct zemí.

Projekt sušených krevních skvrn (DBS) podporuje naše chápání mezinárodně definovaných rozdílů ve zdraví a jejich příčin, zejména hodnocení rozdílů v systémech zdravotní péče, zdravotním chování a historických životních okolnostech. Pochopení rozdílů a příčin vyžaduje srovnatelná měření zdraví, která netrpí mezinárodně definovanými rozdíly ve stylech sběru dat a vykazování. V tomto ohledu se analýzy vzorků krve staly minimálním standardem objektivního měření zdraví. SHARE, evropský protějšek HRS, proto shromáždil vzorky sušených krevních skvrn (DBS) od přibližně 27 000 respondentů ve věku 50 let a starších ve dvanácti zemích kontinentální Evropy.

Projekt má čtyři specifické cíle:

• Využít odborných znalostí laboratoře na Washingtonské univerzitě a nechat si kompletní sadu dat DBS shromážděných v rámci 6. vlny studie SHARE analyzovat na lipidový panel a biomarkery diabetu mellitus 2. typu relevantní pro celkové zdraví a kognitivní pokles.

• Propojit laboratorní analýzy s funkčními a subjektivními zdravotními, demografickými, sociálními a ekonomickými daty SHARE, vytvořit uživatelsky přívětivou databázi a archivovat ji.

• Harmonizovat data získaná z testů SHARE DBS, ELSA VB a HRS DBS a VB.

• Využít tato data k provádění statistických analýz vztahů mezi mezinárodně uznávanými rozdíly ve zdraví, ekonomických, pracovních a sociálních okolnostech, zdravotním chování a intervencích v oblasti zdravotní péče.

Více informací o sběru dat DBS.

easySHARE

easySHARE (verze 9.0.0)

easySHARE je zjednodušená verze databáze SHARE, určená především pro výzkumníky a studenty, kteří začínají s analýzou komplexních longitudinálních dat. Zatímco hlavní databáze SHARE je rozdělena do desítek souborů podle jednotlivých vln, easySHARE sjednocuje informace o všech respondentech napříč všemi zeměmi a vlnami do jednoho datového souboru.

Struktura dat je výrazně přehlednější – údaje o respondentech i jejich domácnostech jsou sloučeny napříč všemi vlnami. Chybějící hodnoty jsou jasněji klasifikovány a soubor obsahuje i řadu odvozených proměnných (např. vzdělání dle ISCED, index zdraví, funkční schopnosti, demografie nebo ekonomické ukazatele).

easySHARE je plně kompatibilní s dalšími studiemi stárnutí (např. HRS nebo ELSA) a umožňuje i skupinovou registraci pro výuku na univerzitách.

Struktura dat

Data jsou dostupná jako jeden ZIP soubor, který obsahuje informace o respondentech ze všech zemí od roku 2004 (včetně ČR od 2006). Tento formát je ideální pro výuku práce s panelovými daty i pro mezinárodní srovnávací analýzy.

Součástí archivu je také Stata skript použitý k vytvoření souboru easySHARE – uživatelé tak mohou sledovat logiku tvorby dat a případně si upravit kód pro vlastní výzkum.

• Dokumentace:
  Oficiální stránka easySHARE

• Release Guide:
  Podrobný Release Guide datovou strukturou a příklady analýz ve Stata, SPSS i R.

• Stata ukázka:
  Příkladový skript (přejmenujte z .txt na .do)

Přístup k datům

Soubor easySHARE je dostupný registrovaným uživatelům prostřednictvím SHARE Research Data Center. Přístupová jména a hesla jsou stejná jako pro hlavní databázi. Pravidla použití platí identicky.

Pedagogové mohou využít zjednodušený registrační formulář pro výuku a umožnit studentům přístup k datům.
Více informací: data access

Analýza v R zdarma

Průvodce pro práci s easySHARE (PDF).

Data easySHARE jsou dostupná i pro statistický software R
http://www.r-project.org/

abmSHARE

Epidemiologický model abmSHARE

SHARE se v důsledku vypuknutí pandemie COVID-19 stala ještě důležitějším nástrojem pro tvorbu politik založených na důkazech. SHARE je ideální databází pro studium nezamýšlených socioekonomických a zdravotních důsledků rozhodnutí o omezení šíření epidemie a dlouhodobých účinků pandemie COVID-19 díky svému multidisciplinárnímu přístupu kombinujícímu zdravotní a socioekonomické údaje. Evropská komise podporuje nový výzkumný projekt COVID-19 (SHARE-COVID19) z prostředků poskytnutých v rámci programu Horizont 2020 a globální reakce na koronavirus.

abmSHARE je agent-based (také nazývaný individuální nebo mikrosimulační) prostorový model přizpůsobený datům SHARE a Eurostatu. Byl vyvinut pro projekt Horizon SHARE-COVID19. Model byl vyvinut ve spolupráci s Fakultou biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického a programátory společnosti DNAi Ltd.

Cílem modelu abmSHARE je simulovat šíření a dopad Covid-19 a podobných epidemiologických scénářů na realistických populacích, v různých regionech a za různých intervenčních opatření (jako jsou lockdowny, očkování nebo testování). Model abmSHARE rozšiřuje open source model Covasim o geoprostorovou simulaci a začlenění externích dat.

Klíčové vlastnosti:

• Modelování více regionů (např. jednotky NUTS‑2 s meziregionální dopravou)
• Realistická dynamika populace: domácnosti, školy, pracoviště
• Simuluje NPI, testování, očkování, reinfekce
• Vstupní externí data z SHARE, Eurostatu nebo jiných zdrojů
• Všechna nastavení lze měnit a konfigurovat pomocí konfigurovatelných jednoduchých vstupů JSON/CSV

abmSHARE v notebooku Google Colab

Model abmSHARE lze spustit přímo ve vašem prohlížeči v notebooku Google Colab.

Kliknutím na model abmSHARE v Google Colab otevřete stránku Google Colab abmSHARE v Google Colab. Zde můžete postupovat podle podrobné dokumentace a spustit model. Není třeba provádět žádnou instalaci. Budeme velmi vděční za jakékoli připomínky a návrhy.

ambSHARE – poděkování a informace o vývoji

Model abmSHARE je postaven na Covasim (COVID-19 Agent-based Simulator), open-source modelu založeném na agentech, který vyvinul Institute for Disease Modeling a který je k dispozici na [https://github.com/InstituteforDiseaseModeling/covasim](https://github.com/InstituteforDiseaseModeling/ covasim) a je vytvořen pomocí souvisejícího SynthPops, open-source konstruktoru syntetické populace, který byl rovněž vyvinut Institutem pro modelování nemocí a je k dispozici na adrese https://github.com/InstituteforDiseaseModeling/synthpops.

Model je napsán v jazyce Python a uživatelé jej mohou přizpůsobit svým výzkumným otázkám a místním podmínkám zadáním podrobných údajů o populaci (věková struktura, mobilita, kontakty) a epidemii (diagnostikované případy, hospitalizace, úmrtí). Stejně jako v původním modelu Covasim lze abmSHARE použít k prozkoumání teoretických výzkumných otázek nebo k vytváření prognóz, jeho hlavním účelem je však vyhodnotit vliv různých zásahů na epidemii. Tyto zásahy zahrnují fyzické zásahy (omezení mobility a nošení roušek), diagnostické zásahy (testování, sledování kontaktů a karanténa) a farmaceutické zásahy (očkování).

abmSHARE rozšiřuje původní model Covasim ve dvou důležitých rozměrech: umožňuje epidemiologické simulace napříč geografickými regiony (země, NUTS) a je schopen zadávat externí data jako parametry pro charakterizaci těchto regionů, například z hlediska jejich populace, politik nebo socioekonomických podmínek. abmSHARE zahrnuje všechny informace modelu Covasim v regionálně specifickém geoprostorovém prostředí o věkové struktuře a velikosti populace v každém regionu; realistické přenosové sítě v různých sociálních vrstvách, včetně domácností, škol nebo pracovišť; epidemiologické výsledky specifické pro jednotlivé věkové skupiny; a dynamiku a přenositelnost viru. Model abmSHARE umožňuje regionálně specifické politické intervence, jako jsou nefarmakologické intervence (fyzické distancování, lockdowny), očkování, testování, sledování kontaktů a karanténa, a to vše s podrobnou časovou strukturou a dalšími faktory.

Velmi děkujeme kolegyním a kolegům, kteří na projektu spolupracovali: Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT, DNAi Ltd, Pireus University, Radim Krupička, Tomáš Krajča, David Jirsa, Markéta Pechholdová, Alevtina Kuznetsova, Tom Dasaklis, Nikolaos Rachaniotis, Platon Tinios.

Další informace a kontakty

Model abmSHARE byl vytvořen pro projekt Horizon SHARE-COVID19. Pro další informace o modelu, o tom, jak se stát uživatelem, nebo o spolupráci kontaktujte tým SHARE-CZ na adrese 📧 radim.bohacek@cerge-ei.cz.

SHARE Covid-19

Projekt SHARE-Covid19

SHARE sbírá dva speciální sběry dat na téma Covid19, oba v telefonním CATI módu. První sběr dat se uskutečnil v červnu až srpnu 2020, druhý CATI se uskutečnil v létě 2021.

Navíc v České republice se realizoval sběr dat CATI-CZ Covid19 v říjnu až prosinci 2020.

Všechny tři sběry dat mají panelovou strukturu s opakovanými otázkami pro zachycení změn v životech našich respondentů během pandemie. Všechna CATI Covid19 data jsou napojena na hlavní longitudinální data projektu SHARE.

Všechna data CATI1, CATI-CZ, a CATI2 jsou již dostupná v režimu open-access.

Více podrobností naleznete na stránkách SHARE-Covid19 projektu.

Corona Survey Release Guide je k disposici pro celou sekvenci sběru dat SHARE COVID19.

Pochopení důsledků vládních opatření proti pandemii Covid-19

Nezáměrné nebo nezamýšlené důsledky vládních opatření s cílem tlumení epidemie COVID-19 jsou obrovské a ovlivňují blahobyt evropských občanů z hlediska ekonomiky, sociálních vztahů a zdraví: Evropa zažívá největší recesi od druhé světové války, sociální kontakty byly přerušeny a lidé se vyhýbají lékařskému ošetření v obavách z nákazy.

Hlavním cílem projektu SHARE-Covid19 je pochopit tyto nezamýšlené důsledky a navrhnout lepší zdravotní, ekonomické a sociální politiky. V našich politických doporučeních usilujeme o to, aby systémy zdravotní péče a společnosti v Evropské unii byly odolnější vůči pandemiím, pokud jde o prevenci, ochranu a léčbu populace 50+, tedy nejzranitelnější části populace.

Cílem projektu je identifikovat nerovnosti ve zdravotní péči před pandemií, během ní a po ní, pochopit dopady výluky na zdraví a zdravotní chování, analyzovat důsledky výluky na trhu práce, posoudit dopady pandemie a výluky na příjmovou a majetkovou nerovnost, zmírnit dopady rozhodnutí o kontrole epidemie na sociální vztahy a optimalizovat budoucí opatření pro kontrolu epidemie zohledněním geografických vzorců onemocnění a jejich vztahu k sociálním vzorcům, jakož i lépe řídit volbu bydlení a životních podmínek mezi nezávislostí, společným bydlením nebo umístěním do ústavu.

Projekt sleduje transdisciplinární a mezinárodně srovnávací přístup s využitím zdrojů dat výzkumné infrastruktury SHARE. Zahrnuje všechny členské státy EU. Za koordinaci projektu odpovídá Společnost Maxe Plancka. Projekt byl zahájen 1. listopadu 2020 a skončí 30. října 2023.

Interaktivní databáze

Interaktivní nástroj pro data a dokumentaci

Nástroj SHARE Data & Documentation Tool je webová aplikace vyvinutá organizací CentERdata (Institut pro sběr a analýzu dat) ve spolupráci s centrálním týmem SHARE Central na SHARE Berlin Institute. Tento nástroj je určen zejména pro výzkumníky jako rychlé, přizpůsobitelné a uživatelsky přívětivé rozhraní pro prohlížení a vyhledávání v datech (a metadatech) projektu SHARE.

Jednou z hlavních funkcí je možnost vygenerovat codebooky (datové dokumentace) pro všechny aktuálně dostupné vlny a moduly projektu SHARE ve formátu PDF. To výzkumníkům umožňuje získat první přehled o obsahu dat a počtech případů bez nutnosti stahovat samotná data.

Záložka „Browse Publications“ obsahuje všechny publikace nahlášené do centrály projektu SHARE – včetně odborných článků, knih, kapitol v knihách a dalších typů publikací, jako jsou diskusní materiály nebo závěrečné práce.

Funkce „Search“ umožňuje rychlé vyhledávání požadovaných informací – buď napříč celým obsahem, nebo konkrétně v datech, dotaznících či publikacích.

Nástroj je dostupný na adrese:
https://www.share-datadocutool.org/

Můžete vyhledávat veškeré publikace a data projektu SHARE

expoSHARE

V současné době připravujeme návrh spolupráce s výzkumnou infrastrukturou EIRENE při Masarykově universitě v rámci projektu SIRENE v programu Horizon. Cílem projektu je napojení dat SHARE na exposomy.

Co je to lidský expozom?

Lidé se liší ve svých genetických predispozicích, které představují 20–70 % pravděpodobnosti (v závislosti na nemoci) udržení zdraví nebo rozvoje chronických onemocnění. Zdraví je formováno interakcí mezi genetickými (tj. lidským genomem) a negenetickými faktory, které se souhrnně nazývají expozom.

Mezi tyto faktory patří kvalita přírodního, pracovního a domácího prostředí; expozice toxickým látkám; výživa a stravovací návyky; volba životního stylu; fyzická aktivita; konzumace alkoholu, drog nebo léků; kouření; socioekonomický status; a psychický stres. Porozumění tomu, jak tyto faktory vzájemně interagují, je zásadní pro pokrok v oblasti přesné medicíny a prevence. Na rozdíl od genetiky je mnoho z těchto faktorů modifikovatelných, což nabízí významné příležitosti pro zlepšení zdraví populace.

Hodnocení rizik chemických látek

Expozice toxickým chemickým látkám je důležitou součástí konceptu expozomu. Výzkum expozomu přinese nové metodiky, datové soubory a nástroje pro hodnocení expozice chemickým látkám a souvisejících rizik, které budou použitelné pro regulaci chemických látek, řízení rizik a ochranu zdraví. V tomto kontextu jsou snahy EIRENE a PARC (Partnerství pro hodnocení rizik chemických látek) dobře sladěny a synergicky spolupracují na zlepšení našeho porozumění a řízení expozice chemickým látkám.

Příspěvek k konceptu One Health

Koncept exposomu není zaměřen na člověka a lze jej aplikovat na jiné druhy a celé ekosystémy, čímž poskytuje nástroje pro implementaci konceptu One Health.

SPLASH Database

Archiv sociální politiky pro SHARE (SPLASH)

Archiv sociální politiky pro SHARE (SPLASH) poskytuje nezbytné makroekonomické a kontextové údaje (např. týkající se politického, ekonomického a společenského prostředí), které usnadňují srovnávací analýzy sociální politiky v prostoru a čase s využitím SHARE a dalších zdrojů mikrodat.

Webové stránky SPLASH jsou dostupné na adrese https://splash-db.eu/

Konkrétněji řečeno, sekce Data poskytuje přístup ke kontextovým kvantitativním ukazatelům založeným na oficiálních statistikách a výsledcích výzkumu. V sekci Politika získají uživatelé přístup ke standardizovaným informacím o změnách politik a jejich právních podkladech v průběhu času; záznamy byly sestaveny z databáze Population and Policy Database (PPD) a Population Europe Resource Finder and Archive (PERFAR), která byla naposledy aktualizována v roce 2016.

Kromě toho SPLASH poskytuje přístup k datové mapě kvantitativních a kvalitativních externích zdrojů, která doplňuje obsah nabízený v těchto dvou sekcích. Z hlediska obsahu se SPLASH zaměřuje na zdroje týkající se evropských zemí, které jsou uspořádány podle následujících témat:

• Vzdělávání
• Rodina a děti
• Zdraví
• Migrace
• Životní podmínky
• Práce a důchod

Panel pracovní historie

Panel pracovní historie (SHARE Job Episodes Panel, JEP) je generovaný soubor dat založený na informacích z vlny 3 (SHARELIFE) a vlny 7 SHARE. Má formu retrospektivního dlouhého panelu. JEP obsahuje informace o situaci každého respondenta na trhu práce v průběhu jeho života. Takový retrospektivní panel je užitečný při studiu potenciálních vlivů podmínek v raném dětství na podmínky v pozdějším životě nebo když se analýza zaměřuje na jevy s nízkou frekvencí, které běžné panelové vlny SHARE téměř nezachycují. JEP nabízí možnost studovat procesy životního cyklu a kumulativní účinek důležitých událostí v průběhu života zaznamenaných ve vlně 3 a ve vlně 7. Datový soubor JEP lze navíc doplnit informacemi o institucích, veřejných politikách a makroekonomických podmínkách, s nimiž se jednotlivci v průběhu svého života setkávají.

Podrobný popis metodiky a předpokladů, na nichž je sestavení datového souboru založeno, je k dispozici v pracovním dokumentu SHARE 36 a pracovním dokumentu SHARE č. 42.

Nejnovější verze SHARE JEP je založena na verzi 9.0.0.

linkSHARE

V současné době připravujeme návrh propojení českých dat SHARE na administrativní data. Podobné propojení dat SHARE již existuje v Německu, Dánsku a Finsku.

SHARE-RV: Propojení dat z německého průzkumu SHARE s administrativními daty

SHARE-RV představuje přímé propojení dat z průzkumu Zdraví, stárnutí a odchodu do důchodu v Evropě (SHARE) s administrativními záznamy německého penzijního pojištění (DRV).

SHARE-RV je projekt v rámci německého dílčího vzorku SHARE, který začal jako pilotní studie v roce 2009 a nyní je integrován jako standardní modul německého dotazníku SHARE. Po souhlasu respondentů poskytuje německé penzijní pojištění administrativní záznamy, které lze propojit s rozhovory SHARE se stejnou osobou.

Kombinace přesných administrativních dat a podrobných informací o různých aspektech života respondentů v SHARE-RV poskytuje širokou škálu výzkumných možností.

Velkou výhodou SHARE-RV je možnost kombinovat administrativní data německého penzijního pojištění a kontextové faktory respondentů. SHARE-RV tak umožňuje zkoumat souvislosti mezi různými aspekty života respondentů a jejich pracovní historií nebo jejich socioekonomickým statusem v pozdějším životě. Kromě toho lze současně identifikovat a analyzovat administrativní údaje osob žijících ve stejné domácnosti.

Verze 9.0.0 administrativních dat je nyní k dispozici. Chcete-li získat přístup k administrativním datům, postupujte podle kroků popsaných na webových stránkách projektu.

REGLINK-SHAREDK: Propojení dat SHARE s daty z dánských národních registrů

REGLINK-SHAREDK je druhý úspěšný projekt propojení v rámci SHARE a vztahuje se k dánskému dílčímu vzorku SHARE. Propojení v Dánsku bylo poprvé dokončeno v únoru 2017 vytvořením projektu jako národní výzkumné infrastruktury a bude průběžně aktualizováno, jakmile budou vydány nové vlny SHARE.

Pro účely propojení bylo zřízeno konsorcium. V současné době konsorcium tvoří Univerzita jižního Dánska, Aarhuská univerzita, Kodaňská univerzita, Kodaňská obchodní škola, Aalborská univerzita a Roskildeská univerzita.

Aktuální verze REGLINK-SHAREDK je založena na verzi SHARE 9-0-0. Ta zahrnuje data z průzkumu dánských respondentů SHARE z vln 1-9 propojená s registry zdraví, trhu práce a demografickými registry. Zahrnuti jsou respondenti, kteří dali souhlas s propojením ve vlně 8. Do budoucna se plánuje poskytovat další aktualizace databáze REGLINK-SHAREDK a zároveň aktualizovat obsah proměnných registru. Toto bude provedeno společně se zveřejněním dat z 10. vlny šetření SHARE.

Účastníci průzkumu obdrželi informace o projektu propojení a byli požádáni o písemný souhlas s propojením v souladu s dánským zákonem o zpracování osobních údajů. Propojení dánských dat SHARE s administrativními záznamy téže osoby se provádí prostřednictvím centrálního osobního identifikačního čísla.

Databáze poskytuje výzkumníkům z dánských výzkumných institucí možnost analyzovat chování v zaměstnání, zdravotní stav, procesy stárnutí atd. a tím poskytovat podložená řešení mnoha společenských výzev, kterým Dánsko a mnoho dalších evropských zemí čelí.

Více informací naleznete na webových stránkách Doprovodných datových sad SHARE-ERIC.

REGLINK-SHAREFI: Propojení finských dat SHARE s administrativními daty

Projekt REGLINK-SHAREFI poskytuje finské údaje z průzkumu SHARE propojené s administrativními daty Finského statistického úřadu, Finského centra pro důchody a Kela. Aktuální verze REGLINK-SHAREFI zahrnuje všechna existující finské údaje SHARE na základě verze SHARE 9-0-0 a průzkumu SHARE Corona 1 a 2. Výzkumníci si mohou o administrativní údaje požádat samostatně. Aktualizace REGLINK-SHAREFI je plánována pro budoucí vlny.

Více informací naleznete na webových stránkách Doprovodných datových sad SHARE-ERIC.

REGLINK-SHAREFI: Linkage of Finnish SHARE data with administrative data